You're impossible to find

2. března 2013 v 21:17 | Ams*
Dnes je to přesně pět let od našeho prvního setkání. Tehdy jsem stála u regálu v jednom londýnském obchůdku a probírala se hromadou triček, které bylo potřeba složit a nalepit na ně cenovky. Vážně se nevyplácí být v práci nejmladší. Šéf si k vám dovolí cokoliv a kolegové si z vás s radostí udělají služku nebo boxovacího panáka. A nějaký ten příplatek za věčné přesčasy? Leda ve snu. Šéf mi dal ihned po nástupu najevo, že peníze navíc dostane jen ta, která mu bude v noci dělat společnost. A já svou důstojnost nezahodím jen kvůli prémiím.
Do obchodu vtrhla parta čtyř kluků, zrovna když jsem doskládala první polovinu. Sice vypadali docela pěkně, ale chovali se jako burani. Křičeli, nahlas se smáli a strkali do sebe, a tak není divu, že jeden z nich to neustál, narazil do mne a všechna trička spadla na zem. Samozřejmě jsem mohla začít od začátku. Byla jsem tak naštvaná. Krev se ve mně začala vařit. Nasupeně jsem se otočila a spatřila před sebou chlapeckou postavu, která byla mnohem vyšší a mohutnější než já. Odhodlaně jsem zvedla hlavu a nadechla se, abych mu mohla vynadat. Veškerá odhodlanost mě ale opustila hned poté, co jsem pohlédla do jeho očí. Nic tak nádherného jsem v životě neviděla. Jeho pohled mi vyrazil dech. Cítila jsem, jako by se na chvíli zastavil čas. Jako by mezi nás nemohlo nic vstoupit… Jako bychom se znali od jakživa. A nebyla jsem sama. Ten kudrnatý kluk, kterého jsem si předtím nevšimla, vypadal úplně stejně strnule jako já. Ta chvíle trvala asi tři vteřiny, ale mně to připadalo jako věčnost.
"Omlouvám se! Hrozně moc se omlouvám! Nevšiml jsem si tě…" vyrazil ze sebe po chvíli a sehnul se, aby sebral spadlé oblečení.
"To-to nevadí." Perfektní. Ještě jsem k tomu všemu začala koktat, to tady dlouho nebylo.
"Ale ano, pomůžu ti je složit," nabídl se.
"Ne, to vážně nemusíš." Mé vnitřní já křičelo pravý opak, avšak já jsem na něj prostě nemohla být naštvaná. Z nějakého důvodu to nešlo.
"Vážně je to v pohodě?"
"Naprosto," usmála jsem se.
"Dobře. Já jsem Harry. Harry Styles," natáhl ke mně ruku.
"Ashley Evans."
"Rád tě poznávám, Ash. Za tuhle spoušť ti dlužím minimálně kafe, co děláš dnes večer?"
"Mám volno."
"Budu čekat v 7 u Marca. Těším se." Pak se otočil a vyšel z obchodu, se svojí partičkou v zádech. Nestihla jsem se ani rozloučit.
A tak to všechno začalo. Na rande jsem se připravovala rekordní tři hodiny a i tak jsem měla pocit, že jsem nic nestihla a že vypadám hrozně. Obavy mě opustily, jakmile mi Harry řekl, že vypadám nádherně. Seděli jsme u Marca, povídali si, smáli se a bylo nám prostě dobře. Dokonce trval na tom, že mne doprovodí domů.
Stáli jsme před domem a nějak jsme se neměli k odchodu. Jako první spojil naše rty Harry a já mu ovinula ruce kolem krku.
Když jsme se od sebe po nějaké době odtrhli, vzdychl a dodal:

"A girl like you is impossible to find."
"Holku, jako jsi ty, není možné najít."

***
Když si na to teď vzpomenu, tak se, i přes slzy kutálející se po mém obličeji, musím usmát. Byla jsem tak šťastná.
***
Po dvou letech mě pozval na večeři, poklekl na jedno koleno a s drahým prstenem v ruce mě požádal o ruku.
"Za tu dobu, co jsme spolu, jsem si uvědomil několik věcí. Tu první jsem pochopil tehdy v obchodě, když jsem se ti poprvé podíval do očí. Jsi ta pravá. Tu druhou jsem poznal po pár měsících vztahu, když jsem tě potřeboval a ty jsi tu byla a pomohla mi. Tehdy jsi řekla: "Spolu všechno zvládneme," a mělas' pravdu. Nedokážu bez tebe žít. A do té třetí jsem konečně dospěl. Chci s tebou být navždy a se vším všudy. Protože holku, jako jsi ty, není možné najít. Ashley Evans, vezmeš si mě?"
"Ano."
***
Zadívám se na prstýnek na mé ruce, ke kterému o rok později přibyl i další - snubní. Sesunu se po stěně a jen tak tam sedím a vzlykám. Tehdy jsem měla vše, co jsem potřebovala k životu.

"The best thing about tonight's that we're not fighting.
"Nejlepší věc na dnešní noci je ta, že se nehádáme.
Could it be that we have been this way before?
Nebylo to už někdy takhle?
I know you don't think that I am trying,
Vím, že si myslíš, že se nesnažím,
I know you're wearing thin down to the core."
Vím, že už tě to unavuje."

***
Poslední měsíce se to ale nějak zvrtlo. Harry začal být odtažitý, hodně jsme se hádali. Nevěděla jsem, co je špatně. Poslední dva týdny mi v hlavě ležela myšlenka, že mne již nemiluje a našel si někoho jiného. Dnes jsem to už nevydržela a vybuchla. Byla jsem zoufalá. Křičeli jsme na sebe, já brečela, házela věcmi a nakonec jsem se sbalila a odešla do hotelu.

***
Dívám se na dveře, ale přes slzy už vidím pouze obrysy. Jak se to mohlo takhle zvrtnout? Jak je možné, že jsme se dostali až sem? Takhle to nemá být. Má být u mě, máme se smát a užívat si manželství a ne se pořád jenom hádat. Takhle to nesmí skončit. Odhodlala jsem se, zvedla se ze studené země a šla se do koupelny upravit. Než jsem ale stihla otevřít dveře, uslyšela jsem pod oknem známý hlas. Je tady a zpívá mi tuhle písničku.

"This is not what I intented,
"Tohle jsem nechtěl,
I always swore to you I'd never fall apart.
Vždy jsem ti sliboval, že tě neopustím.
You always thought that I was stronger,
Ty sis vždy myslela, že jsem silnější,
I may have failed but I have loved you from the start.
Možná jsem neuspěl, ale miloval jsem tě už od začátku.
But hold your breath,
Ale zadrž dech,
Because tonight will be the night that I will fall for you
Protože dnešní noc bude nocí, kdy se do tebe opět zamiluji,
over again, don't make me change my mind.
nenuť mě si to rozmyslet.
Or I won't live to see another day, I swear it's true."
Nebo se nedožiji dalšího dne, přísahám, je to pravda."
"Prosím, věř mi, nikdy jsem ti nechtěl ublížit a rozhodně se nechci takhle hádat. Miluji jenom tebe. Žádná jiná v tom není. Měl jsem teď těžší období, ale nesmím tě ztratit. Celou dobu jsem přemýšlel, jak náš vztah zachránit. Když jsem chodil pozdě domů, nebylo to proto, že bych tě podváděl, ale sedával jsem u vody a snažil se vymyslet, co dělat. Prosím, pochop to. Já tě potřebuji. Jsi to jediné v mém životě, co dává smysl. Vrať se domů."
Slzy mi opět tečou po tvářích. Běžím po schodech dolů a zastavuji se až v jeho objetí.
"Omlouvám se, měla jsem tu pro tebe být a zajímat se o to, co se děje. Jsi pro mě všechno." Spojili jsme naše rty a vložili do toho jediného polibku všechny pocity. Zoufalost, smutek, vášeň, lásku.
"Už mi to nikdy nedělej. Jinak umřu."
"Když mi slíbíš totéž…"
"Because a girl like you is impossible to find.
"Protože holku, jako jsi ty, není možné najít.
You're impossible to find."
Je nemožné tě najít."

Korekce: Yuki (děkuji mnohokrát :))
Původně napsáno pro: http://onedirection-ff.blog.cz
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Tee; Terez Tee; Terez | Web | 31. března 2013 v 12:49 | Reagovat

dokonalost.... :) vyrazila si mi dech holka.. nejlepšejší :D povídka co jsem kdy četla.. a že já  jich četla fakt hodně :)*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama